Jak se vyrábí cihla Zvonivka

Co vše se musí stát, než se vyrobí cihla plná pálená Zvonivka, neboli cihla klinker?  Základem je kvalitní surovina z takzvaného hliníku na jihovýchodním svahu obce Šitbořice. Jednou ročně se nahrne na těžební haldu, ze které je jíl odebírán Korečkovým barem. Následně se hlína přepravuje na pásovém dopravníku k pracovišti Kameníka, který vybere velké balvany – ty by následně mohli poškodit kolový mlýn. Od pracoviště kameníka jde dopravník již do výrobní haly do bubnového podavače, ve kterém se do hlíny přidává voda pro optimální vlhkost vstupní suroviny. Dále hlína putuje do kolového mlýna, kde se pomocí dvou kol pasíruje přes rošty a padá na dopravník, který ji přepraví do válcového mlýna, kde se hlína pomele na jemnou frakci. Ta se dále přepravuje do šnekového lisu, který přes ústí formy vytláčí nekonečný pás těsta. Těsto se na ořezávači krájí na požadovaný formát cihly. Po odřezu cihly padají na latě, po kterých se posouvají na schodkový dopravník. Ze schodkového dopravníku se odebírají a odvážejí na takzvaných „kozách“, kde je na latích uloženo cca sto kusů surových cihel. Cihly se přepravuji po kolejišti drezínou, které se říká „šalina“.

V sušárnách se surové cihly suší dva až tři týdny v závislosti na venkovní teplotě. Více jak teplo potřebují surové cihly zvonivky proudění vzduchu. To zajistí její kvalitní vysušení. Jakmile jsou klinker cihly vysušené, mohou ze začít zavážet do pece.

V této fázi začíná pouze manuální práce, cihly se ručně skládají na vozíky, které se po kolejišti zavážejí do pece a v peci se z vozíků ručně skládají do šranků, v cihlářské terminologii řádků.

V peci se musí cihly zvonivky naskládat tak, aby mohl oheň procházet celou pecí. Ve spodní části se staví cihly tak aby vytvářely kanálky, které zabezpečí průchod ohně celou kruhovou pecí.

Jednotlivé otvory v peci, kterými se cihly zavážejí, se jmenují čelesna, ty se po zaplnění pece zazdívají a následně se zamazávají jílem smíchaným s popelem, popel zajistí, že jíl nepopraská a spáry zazděných čelesen zůstanou odolné proti úniku kouře z pece.

Jakmile je zavezená pec za první zatáčku (ohyb kruhové pece), musí se zašubrovat. Další cihlářský termín, který znamená, že v určité části pece se dají na cihly svisle pásy papíru, které přehradí tah komína tam, kde není zatím zapotřebí. Jakmile oheň postupně přijde k papíru, papír se spálí a tím se zajistí tah komínu tam, kde je momentálně zapotřebí.

Pro to, aby se papír na cihlách držel, musí ze zazdít čelesno, a otevřít takzvaný zvon. Zvon je litinový  odlitek o průměru cca 80 cm, kterých je na naší peci celkem 16. Jsou ve tvaru zvonu a jsou umístěny ve spalinových cestách. Díky těmto zvonům se reguluje tah komína v určitých částech pece. Otevřením zvonu se papír k cihlám přisaje a může se dále pokračovat ve skládání cihel v peci. Jinak se v peci skládají cihly u lišek. To jsou otvory, které jsou umístěny dole na stěnách pece a vedou pod pecí do spalinového kanálu až ke zvonu. Od zvonu vede spalinová cesta středem pece do komína. Lišek je v peci 16 stejně jako zvonů, z toho 14 vnějších a 2 vnitřní. Jsou různě široké a různě dlouhé, spočítané přesně na tah komína, některé jsou dlouhé i 15 metrů.

Šubrování se v celé peci dělá dvakrát nebo třikrát. To kde se bude šubrovat, určuje mistr topič podle svých znalostí a mnohaletých zkušeností.

Jakmile máme celou pec zakládanou a všechna čelena jsou zazděná, můžeme zapálit.

Pec se zapaluje v kamnech. V dobách, kdy pec jela kontinuálně celou sezónu se kamna stavěla jednou ročně vždy při zápalu, následně se zbourali a oheň procházel kruhovou pecí stále dokola.

Kamna se staví tak, že asi ve výšce půl metru se postaví základna pro rošty, které jsou víc jak metr dlouhé. Pak se na ně naskládá tvrdé dřevo, kterým se pec roztápí. Nad rošty se postaví zeď na celou výšku a šířku pece. Ve zdi se nechává jedna cihla volná (kukátko), aby bylo vidět, jak postupuje oheň a jak se cihly rozpalují.

V kamnech se topí přibližně 48 hodin, po vyhoření dřeva se začne přidávat uhlí. Jakmile je pořádně roztopeno, cca po pěti až osmi hodinách, začíná se topit nahoře na peci.

Nahoře na peci se přikládá přes sypáky, které vedou dolů do pece. Uhlí přes sypáky propadává dolů  mezi cihly až na dno pece. Tak je obvykle největší žár. Postupně se roztopí až 8 sypáků ve třech řadách. Do sypáků se přikládá pomocí háčku. Háčkem se sundá víko sypáku a lopatkou se přisypává uhlí. Množství uhlí záleží na velikosti ohně, ale ne víc jak hrst. Staří mistři říkají: „jen tak cukrovat“. Tak se postupuje neustále dopředu. Mistr topič pozná, kdy a kolik má přiložit a kdy řádek vypustit. Tam, kde jsou cihly již vypálené a mohlo by dojít k přepálení. Teplota může být i přes 1100 °C. V tom případě již dochází ke slinutí materiálu a cihly se spojí v jeden útvar. Tak se řádek musí vypustit. Kvalitně pálené cihly zvonivky by měly být v ohni minimálně 24 hodin. Vypalovací teplota by měla být mezi 850 – 1000 stupňů Celsia. Naše pálené cihly se jmenují Zvonivky, Zvoniky proto, že po výpalu mají na poklep jasný a zvonivý zvuk. Díky vápenatému jílu mají  cihly Zvonivky při různých teplotách různé barvy. Je to díky teplotě výpalu. Máme proto pálené cihly Zvonivky od červené barvy přes žlutou až po zelenou. Teplota výpalu významně ovlivňuje kvalitu pálených cihel. Tam kde mistr topič přidá trochu více uhlí nebo se zapomene a řádek „nevypustíˇ“, vznikají takzvaní Berani. Jsou to cihly zvonivky, které projdou vysokou teplotou výpalu, jsou umístěny dole v peci, na kterých je váha celého šranku. Díky vysoké teplotě a tíhy se klasická pálená cihla ohýbá a má tvar beraní hlavy, proto nese název Beran.

Jakmile oheň přejde do druhé poloviny pece, je možnost otevřít první čelesna a podívat na výsledek a začít vyvážet pec.

Pec se vyváží tak, že se naskládá kolejiště a pálené cihly se v peci ručně skládají na vozíky, ty se po kolejišti vyvážejí k paletování.

Paletuje se opět ručně, každá pálená cihla se musí proklepat kovovým kladívkem a podle zvuku a podle barvy se třídí na jednotlivé palety.

Každá vyrobená cihla zvonivka projde minimálně šestkrát lidskou rukou, než se dostane na paletu, každá cihla se prozvoňuje zvlášť, aby se roztřídila tam, kam patří.

Pálené lícové cihly u nás vznikají bez jakéhokoli přidání ostřiv, vše co k výrobě používáme je hlína, voda, vzduch a oheň.

Výsledkem je na 100% přírodní plná pálená lícová cihla. Cihelna Šitbořice je poslední cihelna v Jihomoravském kraji s kruhovou pecí a máme víc jak 100letou tradici ve výrobě pálených lícových cihel, našich cihel ZVONIVEK.

 

Nově jsme nabídku rozšířili o ručně raženou pálenou lícovou cihlu, která jistě bude ozdobou každého vinného sklepa. Na požadavek zákazníka dokážeme vyrobit i cihly zvonivky se znakem, vyrazit na ně „kolek“ – cihlářský výraz pro značku na cihle, dle požadavku zákazníka. Námětem může být monogram, kombinace písmen a čísel, datum výstavby nebo i jakýkoliv znak.

V naší nabídce máme také ručně vyráběnou cihlovou dlažbu, kterou vyrábíme na zakázku dle požadavku zákazníka. Další novým produktem jsou řezané cihlové obkladové pásky. Cihlové obklady jsou vhodné do exteriéru i interiéru.

Dokážeme vyrobit i různé atypické cihlové prvky pro rekonstrukce památkově chráněných objektů.

Jdeme naproti jakékoli výzvě v zakázkové výrobě a nebojíme se experimentovat.